Sci-Fi / Dobrodružný / Fantasy
Československo, 1958, 81 min
Režie: Karel Zeman
Předloha: Jules Verne (kniha)
Scénář: Karel Zeman, František Hrubín
Kamera: Jiří Tarantík
Hudba: Zdeněk Liška
Hrají: Lubor Tokoš, Arnošt Navrátil, Miloslav Holub, František Šlégr, Václav Kyzlink, Jana Zatloukalová, Otto Šimánek, František Řehák, Václav Babka (více)
Střih: Zdeněk Stehlík
Zvuk: František Strangmüller, Hanuš Silvera
Scénografie: Zdeněk Rozkopal
Masky: Oldřich Mach, František Havlíček
Kostýmy: Karel Postřehovský
Geniální vynálezce, profesor Roch, je na pokraji objevu látky, která může ve špatných rukou zničit svět. A právě takové ruce má hrabě Artigas, tajemný a temný dobrodruh, který ve své ponorce brázdí světová moře, potápí lodi a bohatství, kterého se tak zmocní, je mu nástrojem k ovládnutí světa. Artigas unese profesora Rocha ze sanatoria a nutí ho, aby v jeho sídle v kráteru sopky Back Cup vynález dokončil. Shodou okolností Artigas unese i profesorova asistenta, inženýra Harta, který je i vypravěčem příběhu, a který se všemožně pokouší profesora osvobodit a zamezit zkáze. Hart nakonec vyšle jícnem sopky balón s poselstvím k lidstvu, jež se díky tomu spojí a jehož válečné flotily v hodině dvanácté zkáze zamezí. (AČFK)
Film byl realizován originálním způsobem. Výtvarná složka vycházela z původních ilustrací-rytin k Vernovým románům od dvojice francouzských malířů Édouarda Rioua a Léona Benetta. Záměrně naivizující triky byly inspirovány postupy francouzských snímků Georgese Mélièse z počátku 20. století. Půvab tohoto filmu, který se řadí mezi vysoce ceněnou světovou klasiku, podtrhl i poetický scénář básníka Františka Hrubína a hudba známého filmového skladatele Zdeňka Lišky.
Film patří k mezinárodně nejúspěšnějším českým filmovým dílům a získala mnoho cen:
- Cena francouzských filmových kritiků
- Křišťálová cena Francouzské filmové akademie
- Velká cena Expo 58
- Cena československé filmové kritiky
- Státní cena Klementa Gottwalda 1959
Dne 13. října 2014 byly oficiálně zahájeny práce na digitálním vyčištění filmu. Stalo se tak v rámci projektu Čistíme svět fantazie, na němž spolupracovala Nadace české bijáky s Muzeem Karla Zemana a Českou televizí, s garancí Ministerstva kultury ČR. Americký restaurátor James Mockoski pro pořad Hyde Park uvedl, že byly při práci na filmu objeveny některé chyby, jako například přítomnost animátora v záběru, které však považoval za autorský rukopis, a tak při čištění nebyly odstraněny.
Premiéra restaurovaného filmu proběhla 10. července 2015 na Světové výstavě Expo 2015 v severoitalském Miláně a současně na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary spolu s dalšími nově rekonstruovanými snímky. Na týž den zařadila Česká televize rekonstruovanou verzi filmu do programu stanice ČT2. V českých kinech běží od 30. července 2015.
Inženýr Šimon Hart vypráví svůj příběh, který se odehrál v době převratných vynálezů, ve století páry a elektřiny i knih Julesa Vernea. – Hart se plaví na zaoceánské parolodi Savannah, pak pokračuje v cestě vlakem a autem. Dorazí k sanatoriu, kde se z přepracování zotavuje jeho učitel, profesor Roch. Starý pán však ani tady nepřestává pracovat na výzkumu tajemství hmoty a využití její energie. – V noci unesou oba vědce piráti, jimž velí kapitán Spade. Po zmizelých je vyhlášeno pátrání. Kapitán válečné lodi propátrá s vojáky trojstěžník pirátů, avšak nic nenalezne. Zajatci jsou totiž separátně uvězněni v ponorném člunu, jehož se zmocnil zločinný hrabě Artigas. Ten pak vysvětlí Rochovi, že mu ve svém tajném městě Back Cupu (podle podoby sopečného ostrova ve tvaru obráceného šálku) umožní pokračovat v bádání. – S pomocí ukradené ponorky piráti potopí loď Amelie a zmocní se jejích pokladů. Kvůli profesorovi musejí Artigas a jeho kapitán Spade vytáhnout z moře mladou trosečnici (Janu). Loď dorazí k ostrovu. Ponorka propluje podmořským tunelem do laguny. Profesor a Jana jsou ubytováni v Artigasově sídle, zatímco Hart musí přebývat v rozpadlé chajdě na protějším břehu laguny. Velké město zde zbudoval Artigasův pomocník inženýr Serke, s nímž odmítne Hart spolupracovat. Serke mu však nechá dát do boudy laboratorní zařízení. – Nicnetušící Roch je spokojený, že má prostředky na pokračování výzkumu. Jeho první pokus s velkým strojem se nezdaří: dojde k explozi. Artigas je spokojen. Zamýšlí právě pomocí velkého výbuchu ovládnout svět. Mladý inženýr uhádne jeho zločinný záměr. Podaří se mu vyrobit balon a vypustit jej i s poselstvím. To se dostane k lidem a celý svět se spojí, aby zabránil katastrofě. – Šimon pošle Janě loďku se vzkazem pro profesora, ale ten uletí ve větru, než si jej Roch přečte. – Artigas se dozví z týdeníku, dovezeného ponorkou, že se proti němu chystá velká výprava. Přikáže vykopat nový tunel pro veledělo, jež chce umístit na pobřeží a s pomocí profesorova vynálezu zničit granátem celou flotilu, blížící se k Back Cupu. – Serke souhlasí s tím, aby inženýr Hart pod vodou opravil vadný kabel. Na zajatce přitom dohlížejí dva potápěči. Jednoho z nich přepadne obří chobotnice. Hart, který chtěl kvůli útěku prozkoumat dno tunelu, obludu zabije. Artigas vyšle další muže, aby inženýra našli. Ten se před nimi schová. Zlosyni jsou v klidu, vědí, že mu záhy dojde kyslík. – Šimona zachrání na poslední chvíli malá průzkumná ponorka, vyslaná k ostrovu. Tu ale v laguně objeví a zlikviduje Artigasův ponorný člun. Hart se zachrání, doplave ke břehu a po zdi vyšplhá do Janiny ložnice. Přesvědčí dívku, že je třeba urychleně varovat profesora. Nenajdou ho však. – Hart tajně vyslechne Serkův plán a uvědomí si, že je nutné flotilu varovat. Ve skafandrech, o něž s Janou připravili dva muže, se dostanou do průzkumného balonu, vyslaného nad ostrov. Když Artigas zjistí zradu, dá po nich pálit, ale marně. – Profesor konečně pochopí, že jeho vynález má být zneužit. Podaří se mu shodit připravenou bombu z veleděla. Dojde k obrovské explozi. Z celého ostrova zbyde jen Artigasův cylindr na hladině. – Šimon a Jana se vznášejí v balonu a míří ke slunečnému obzoru. -tbk-
Nejúspěšnější český film všech dob Vynález zkázy Karla Zemana z roku 1958 se v létě 2015 vrátil na plátna v digitalizované a restaurované podobě v rámci Projektu 100-2015. Po Cestě do pravěku (1955) se jedná o druhý Zemanův celovečerní trikový film, pro nějž tvůrce tentokrát našel inspiraci v knihách Julesa Vernea (1828-1905), konkrétně především v románu, který vyšel česky poprvé pod názvem Tváří v tvář praporu vlasti (1910). Podstatný však nebyl jen text, nýbrž také původní ilustrace Verneových knih v podobě dřevorytin Edouarda Rioua a Léona Benetta. Ty se staly kongeniálním východiskem pro výtvarné pojetí originálního trikového filmu. Postavy hrdinů jakoby z těchto rytin vystupovali a velká péče je věnována právě šrafovaným kulisám, v nichž se odehrává jednoduchý příběh, vyprávěný jeho protagonistou, inženýrem Šimonem Hartem. Ten je spolu s profesorem Rochem unesen zločinným hrabětem Artigasem a jeho piráty do nitra ostrova ve vyhaslém vulkánu. Padouch chce s přispěním Rochova vynálezu ovládnout svět. Hartovi pomáhá sličná trosečnice Jana. Když profesor pochopí, k čemu byl zneužit, způsobí explozi, při níž zmizí nejen on a zločinci, ale také celý ostrov, zatímco mladým lidem se podaří včas uniknout v balonu. – Verne psal svá díla v době euforie z vědecko-technického pokroku. A právě tento pocit, spojený navíc s vírou v lidstvo, Zeman, který zde naplno uplatnil svou tvůrčí fantazii, spojenou s bravurním řemeslem, kongeniálně zdůraznil. Snímek je přeplněn vtipnými nápady na nejrůznější létající, jezdící nebo pod vodou se pohybující stroje (např. potápěčské kolo, vybavené i zvonkem, malá ponorka s kachníma nohama apod.). Díky zvolené, jakoby naivistické poetice jeho dílo nestárne, protože není závislé na různých technických vymoženostech filmového média, ale jen na lidském umu. – Vynález zkázy je prvním digitalizovaným restaurovaným snímkem z projektu Čistíme svět fantazie, na němž se podílejí Nadace české bijáky, Muzeum Karla Zemana a Česká televize. V nové podobě byl uveden na několika mezinárodních akcích. Restaurovány a digitalizovány dále byly ještě Baron Prášil (1961) a legendární Cesta do pravěku. – Souběžně s obnovenou premiérou Vynálezu zkázy byl uváděn dokument Filmový dobrodruh Karel Zeman (2015; r. Tomáš Hodan). -tbk-
Román Julesa Vernea z roku 1896 inpiroval Karla Zemana k natočení jednoho z mezinárodně nejoceňovanějších filmů československé historie. V roce 1958 oživla na filmovém plátně pacifistická myšlenka spojená s příběhem o geniálním francouzském vědci Rochovi, jehož vy nálezy chce mocichtivý dobrodruh Artigas zneužít k ovládnutí světa. Profesorův asistent Hart naštěstí napne všechny své síly a důvtip, aby zburcoval nicnetušící svět k obraně... Živý ohlas nevyvolala jen myšlenka mocností spojených ve jménu globálního míru, ale i ucelená výtvarná stránka vyprávění vycházející z dobových verneovských ilustrací. Zájem o Zemanovo unikátní dílo vzbudilo zvláště stylové technické řešení, založené na náročných trikových sekvencích kombinujících herce v ručně malovaných kulisách, a kreslené pasáže. Snímek získal mj. Velkou cenu EXPO 1958 a prodal se ve své době do sedmdesáti devíti zemí. -ap-