Muhammad ibn Abdalvahháb (*1703/04 - +1792) začal r. 1741 šířit své učení, které se vyznačuje zvláště nekompromisním odmítáním všech novot (viz bid'a). Vehementně se obracel zvláště proti uctívání svatých, které bylo v islámu sice zakázáno, ale přesto velmi rozšířené. Wahhábovci rozvinuli politickou činnost kolem r. 1744, když vytvořili svazek s Muhammadem ibn Saúdem, což vedlo k ustavení výrazně náboženského státu nedaleko dnešního Rijádu. Podařilo se jim nábožensky a politicky sjednotit beduíny Arabského poloostrova, kteří byli dosud roztříštěni. Proti všem vlivům zvenčí dokázala rodina Saúdů udržet dodnes svou moc a prosadit v Saúdské Arábii vahhábovský směr islámu. Saúdská Arábie se vyznačuje zvlášť tradičním výkladem a používáním šarí'y.