
Kontakt
Advaita
Advaita je učení o nedualitě (nedvojnosti), které říká, že všechno je jediné Vědomí (Jednota, Absolutno, Bůh, Já, Já-Já, Zdroj, Brahman, Nejvyšší Princip, Nejvyšší Skutečnost, To, Prázdnota) a jakákoli dualita (dvojnost) je pouze zdánlivá (je to sen, iluze, mája).
Advaita-védánta (v dévanágarí अद्वैत वेदान्त ) je indická filosoficko-náboženská škola, zastupující čistý monismus (filosofie jedné reality). Toto je vyjádřeno sanskrtským souslovím a („ne“) dvaita („dva“). Sanskrtské slovo advaita se vztahuje ke ztotožnění individuálního bytí (átma) s univerzálním bytím (brahman). Sanskrtské slovo brahman nesmíme zaměňovat se sanskrtským slovem Brahmá, kterému v konceptu božské trojice Brahmá, Višnu a Šiva náleží úloha stvořitele vesmíru.[1] Brahman (střední rod, nesklonný, malé písmeno) je abstraktní prvek božství – zcela nepopsatelný základ všeho. Postupem času došlo ke konkretizaci tohoto zcela abstraktního principu a tak vznikl zcela konkrétní bůh Brahmá.
Advaita-védánta, tak jako i ostatní ortodoxní i neortodoxní filosoficko-náboženské školy védské filosofie, je založena na třech védských spisech nazývaných prasthánatrají a patří sem upanišady, Bhagavadgíta a brahmasútry. Mnoho známých i méně známých autorů psalo komentáře (bhášja) na tyto spisy, ale všeobecně nejuznávanějším je Ádi Šankara, který je přímým pokračovatelem tradice védských mistrů z dávné minulosti. Jeho učitelem byl Gaudapada Adžativáda a sám Šankara měl čtyři žáky: Padma-pada, Hasta-malaka, Trotakáčárja a Vartika-kára. Adi Šankara je postavil do čela klášterů matha ve čtyřech hlavních oblastech Indie, aby udržovali nauku jedné reality. Šankara sám napsal komentáře na všechny prasthánatrají v Gaudapadija-karikas. Známé jsou také filosofická pojednání o védántské filosofii jedné reality v Upadéša-sáhasrí.