
Kontakt
Velkomoravská říše
Velká Morava neboli Velkomoravská říše (řecky Μεγάλη Μοραβία, Megáli Moravía, latinsky Regnum Marahensium, Terra Marahensium, Moravia Magna) je název prvního stabilního knížectví západních Slovanů ve střední Evropě, který poprvé zmínil byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennétos. V pozdější historiografii se užívá také alternativních označení „stát Mojmírovců“ nebo „mojmírovský stát“. Domácí název tohoto státního útvaru buď neexistoval, tedy byl bezejmenný, nebo není znám. Říše se rozkládala převážně na území dnešní Moravy, Slovenska a Maďarska mezi lety 833–907 a zřejmě od roku 867 byly její součástí také Čechy a část Malopolska.
Důvod zániku Velké Moravy přímo souvisí s vpádem Maďarů do Evropy v 10. století, nicméně nebylo příčinou jedinou. Význam mohly sehrát i faktory hospodářské (údajné oslabení obchodních tras), ekologické (přední moravské hrady ležely v říčních nivách) a pominout nelze ani dynastické mocenské rozepře, jejichž projevem byl střet Mojmíra II. a Svatopluka II., synů Svatopluka I.