Kontakt
Zakladatelé sci-fi
Kořeny fantaskního žánru sahají k eposu o Gilgamešovi a popisu ideálního státu v Platónově Ústavě. Řada českých fanoušků za fantaskní dílo považuje Komenského Labyrint světa a ráj srdce.
Za první román science fiction bývá považován Frankenstein (1818) Mary Shelleyové. Dále žánr významně rozvíjeli Jules Verne, pokud jde o technickou sci-fi, a Herbert George Wells, který se věnoval spíše vlivu technologií na člověka. H. G. Wells ve svém díle nastolil mnoho témat, z nichž vychází i současná sci-fi (například kontakt s mimozemskými civilizacemi, cesty časem, biotechnologie atp.). Výraz science fiction poprvé použil v roce 1851 anglický básník a publicista William Wilson (1826–1886).
Základ české sci-fi položil na sklonku 19. století Karel Pleskač v románu Život na Měsíci (Bellmann, 1881).[5][6] Také lze uvést díla Jakuba Arbese Svatý Xaverius (1873) a Newtonův mozek (1877). Následoval je Svatopluk Čech s dvojicí románů Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1887) a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (1888). Prvním výrazně technickým (a taktéž spekulativním) sci-fi příběhem je anonymní, neprávem zapomenutý román Na novém světě, který poprvé vyšel v roce 1905 na pokračování v brněnském časopisu Červánky. Vliv na vývoj české i světové sci-fi měla díla Karla Čapka R.U.R., Válka s Mloky, Krakatit.