Filosof nebo filozof je člověk, který se zabývá filosofickými otázkami v různých oblastech této discipliny, který ji pěstuje a případně vyučuje. Jeho metodou je studium a výklad filosofických i uměleckých děl, racionální a kritická argumentace a diskuse. Podle Platóna je počátkem filosofické práce údiv nad tím, jak se věci mají, a filosof má podle svého poznání také žít.

Řecké filosofos vzniklo spojením slov filein, mít rád, a sofia, moudrost, znalost, dovednost. Původně souviselo se vzděláváním a označovalo člověka, který se snaží rozumově poznávat pravdu a dobře jednat, a to ne z čistě účelových pohnutek. Určitější význam dostalo patrně až u Sókratových žáků, zejména u Xenofonta a Platóna. Podle pozdějších autorů, kteří vznik pojmu připisovali už Pythagorovi, vzniklo v opozici k sofistům, kteří se živili vyučováním řečnictví a podobných dovedností, a mělo zdůraznit, že filosof není moudrý (sofos), nýbrž moudrost hledá. „Kdo je moudrý a vědění už má, nepotřebuje filosofovat.“ Sókratés naproti tomu o sobě tvrdí, že neví nic, ale totéž zjišťuje u svých partnerů, kteří se pokládají za vzdělance a znalce.